Czech painter Vladimír Houdek belongs to the neo-modernist generation of young artists who are not afraid to experiment with classical painting and to create new visual forms through a confrontation of the concepts of modernist and postmodernist images.
For Houdek, the act of painting is conditional upon an education in and conscious communication with historically well known works, which still remain a semantic question mark for us and serve as the starting point for a creative interpretation.
Český malíř Vladimír Houdek patří k neomodernistické generaci mladých umělců, kteří se nebojí experimentovat s klasickou malbou a vytvářet nové vizuální formy prostřednictvím konfrontace modernistických a postmodernistických konceptů.
Akt malby je pro Houdka podmíněn vzděláním a vědomou komunikací s historicky známými díly, která pro nás stále zůstávají sémantickým otazníkem a slouží jako východisko pro tvůrčí interpretaci.